ONEMOCNĚNÍ ŽALUDKU A DVANÁCTNÍKU

 

Onemocnění žaludku a dvanáctníku patří mezi civilizační choroby stejně jako choroby srdce a cév. Riziko onemocnění žaludku a dvanáctníku vzrůstá v důsledku špatného životního stylu, stresu, nevhodného stravování, časté konzumace alkoholu, kouření apod. Nemalou roli hraje vliv dědičnosti tohoto onemocnění z rodičů na děti. 

Žaludek je vakovitá, roztažitelná část trávicího ústrojí. Leží mezi jícnem a dvanáctníkem. Nachází se pod koncem hrudní kosti. Hlavní funkcí žaludku je shromažďovat a trávit potravu pomocí enzymu (pepsinu, který štěpí bílkoviny) a kyseliny chlorovodíkové, která vytváří silné kyselé prostředí důležité pro činnost pepsinu. Mimo to chrání tato kyselina žaludek a střevo před většinou bakterií. Natrávená strava je ze žaludku postupně vypouštěna do dvanáctníku a pak dále do tenkého a tlustého střeva. V dnešní uspěchané době se velmi často setkáváme s orgánovou neurózou, která se projevuje pocitem tlaku v oblasti žaludku, nechutenstvím, pocitem na zvracení, průjmy nebo zácpou. Příčinou tohoto onemocnění je špatný psychický stav. Léčí se především dietou, klidem, případně uklidňujícími léky. Důležitá je změna životního stylu, pomoci může některá z relaxačních metod.

Častým onemocněním žaludku je dyspepsie. Projevuje se pocity nevolnosti, zvracením, pálením žáhy, pocity plnosti žaludku nebo střev, nechutenstvím, neurčitými bolestmi v břiše, kručením v břiše, nadměrnou plynatostí, poruchy stolice (zácpa, průjem). Jako akutní dyspepsie jsou někdy označovány obtíže rázu akutní gastroenteritidy (akutní zánět žaludku způsobený infekcí nebo dietní chybou). Projevuje se zvracením a průjmy, které po několika dnech odeznívají. Je vhodné držet dietu a pít dostatek tekutin. Pomohou také léky, které tlumí zvracení, průjem a upravují střevní flóru.

Chronická gastroenteritida nemá typické příznaky a může probíhat i bezpříznakově. Je zjistitelná pouze odebráním vzorku tkáně (biopsií při vyšetření tzv. gastroskopií – zavedení gastroskopu do žaludku a prohlédnutí stavu žaludeční sliznice).

Dalším častým a závažným onemocněním je žaludeční nebo dvanáctníkový vřed. Je to defekt na povrchu sliznice žaludku nebo dvanáctníku, který vzniká natrávením sliznice kyselinou chlorovodíkovou. Může zasahovat do hlubších vrstev sliznice, může být často provázen zánětem, nebo může dojít k prasknutí vředu, nebo k „nahlodání“ cévy či tepny s následným krvácením do žaludku. Pro dvanáctníkový vřed jsou typické bolesti nalačno, zatímco u vředu žaludečního jsou bolesti necharakteristické, ale spíše i několik hodin po jídle.

Častá je sezonní závislost obtíží (jaro a podzim), ale není pravidlem, že se obtíže musí objevit v těchto obdobích. Ve většině případů je onemocnění chronické s rizikem celoživotního trvání. Vředová choroba žaludku a dvanáctníku se vyskytuje u 3-5% populace. Za příčinu vředové choroby se považuje nerovnováha mezi ochrannými a poškozujícími látkami, které negativně působí na žaludeční sliznici.

V dlouhodobém časovém intervalu jsou vředy spojeny s rizikem zhoubného nádoru žaludku. Příznaky onemocnění žaludku mohou být často projevem i jiných onemocnění např: kardiovaskulárních chorob, onemocnění jater a žlučových cest, revmatologických chorob a dalších orgánů.

Velmi často se vyskytuje u onemocnění žaludku a dvanáctníku infekční původce (Helikobakter pylori).V tomto případě je nutná léčba antibiotiky.

Žaludeční obtíže, které mohou napodobovat vředovou chorobu, mohou způsobit i léky, především tzv. nesteroidní antirevmatika (Aspirin, Anopyrin, Brufen, Indometacin), Tyto léky jsou běžně používané pro léčbu bolestí, zejména při chronických bolestech hlavy a kloubů, a lze je dostat v lékárně i bez lékařského předpisu. Dle některých poznatků se podílí na vzniku žaludečních obtíží nadměrné pití černé kávy, kdy vliv kávové sedliny i kofeinu zvyšuje tvorbu žaludeční šťávy. Kouření, zvýšená konzumace alkoholu a některé drogy se rovněž podílejí na vzniku obtíží. Své nezanedbatelné místo má i současný způsob rychlého stravování.

Při onemocnění žaludku a dvanáctníku využíváme následující vyšetřovací postupy:

  1. Gastroskopie resp. gastroduodenoskopie, která je základní vyšetřovací metodou, kdy zavádíme přístroj s optikou přes jícen do žaludku a dvanáctníku a sledujeme změny na sliznici. Při tomto vyšetření lze odebírat vzorky (biopsie) k histologickému vyšetření.
  2. Sonografické vyšetření břicha, kdy pomocí zevní sondy lékař prohlíží celou oblast břicha včetně ledvin. Toto vyšetření dává obraz o tumorech a výrazných zánětlivých procesech v dutině břišní.
  3. Endoskopické ultrasonografické vyšetření, kdy je na konci endoskopu uložena sonda k sonografickému zobrazení.
  4. Rentgenologické vyšetření, které je spíše doplňkovým vyšetřením.
  5. Vyšetření počítačovou tomografií.
  6. Další metody např: izotopové vyšetření žaludeční sliznice, vyšetření chemismu žaludeční sliznice, funkční vyšetření žaludku jsou používána v individuálních případech.  

Základem léčby žaludečních obtíží je dieta. Jejím úkolem je neutralizovat obsah žaludku. Znamená to, že strava by měla být taková, aby snižovala kyselost žaludeční šťávy, ale současně zvyšovala její tvorbu. Vhodné jsou mléčné potraviny (mléko, sýry, jogurty), které svým neutralizačním působením pomáhají částečné ochraně žaludeční sliznice před vlivem kyselého prostředí.

Je vhodné rozdělit stravu do několika denních jídel a omezit večerní přejídání, které je v dnešní době velmi běžné. Nutné je dlouhodobé dodržování dietních opatření i v období, kdy je nemocný bez obtíží. Pravidelnost stravování je nezbytnou podmínkou pro udržení optimálních poměrů v žaludeční sliznici. Není dieta, která by se prokazatelně podílela na zamezení vzniku nebo hojení vředů, ale dietní režim a výběr potravin může mít vliv na zhoršení, nebo zlepšení obtíží. Pro některé nemocné je možné určit riziková jídla a potraviny zhoršující obtíže, u jiných nelze vystopovat žádný vztah obtíží ke konkrétním potravinám. Volba potravin je individuální podle tolerance.

Dieta by měla mít základní prvky tzv. zdravé výživy. Kromě dietních opatření, omezení kouření, konzumace alkoholu jsou hojně používané léky, tlumící tvorbu žaludeční šťávy nebo léky pomáhající ochranné vrstvě v žaludeční sliznici.

Pro zcela neléčitelné formy onemocnění jsou pak dalším léčebným postupem chirurgické techniky, kdy je odstraněna ta část žaludeční sliznice, která tvoří kyselinu chlorovodíkovou. Onemocnění žaludku a dvanáctníku patří mezi časté a často trvalé choroby, které mohou být pozitivně ovlivněny dietním režimem, který má své místo v léčbě těchto chorob, a proto je třeba důsledného dodržování doporučených dietních postupů.